Listopad 2016
Dne 4. 11. se konalo okresní kole ve florbale chlapců. Z naší třídy se turnaje zúčastnili Petr T., David K. a Láďa N. V turnaji bojovalo o postup do dalšího kola 11 týmů, které byly rozděleny do tří skupin. Ve své skupině jsme se umístili na druhém místě, což nám bohužel na postup nestačilo.
zapsal: Petr T.
Výlet do Zoo
Všichni si jistě pamatujeme na náš čtvrteční výlet do Zoo v Praze. Náš výlet začal cestou vlakem. Někteří si sedli a někteří taky ne a mně se zase chtělo spát. Když jsme vystoupili z vlaku, čekala nás dlouhá cesta, zatím ale jen do zoo. Cestou do zoo jsme zjistili, že některé chodníky v Praze jsou velmi úzké i pro dva lidi, natož pak pro čtyři, ti co to navrhovali ty chodníky, asi nepočítali s tím, že tam půjde 8. B, a že vedle sebe půjde 4 a více lidí. Pak jsme šli přes park, kde bylo dost bláta a někteří lidé před vstupem do parku měli boty čisté, ale po odchodu špinavé a mám takový pocit, že asi rádi nebyli. Když jsme tedy přešli přes ten park, šli jsme ještě přes dva mosty, na kterých nic zajímavého nebylo. Když jsme tedy konečně došli do zoo, dostali jsme nějaké papíry na vyplnění, ale já si myslela, že se tam jedem dívat na zvířátka a ne vyplňovat nějaké papíry. Tak jsme dostali papíry a dostali jsme také rozchod. Dobré bylo, že v zoo skoro nikdo nebyl, takže tam, kde je vždy spoustu lidí a kde na ty zvířata ani pořádně nevidíte, tam nebyl nikdo, to byla jedna z hodně mála dobrých věcí. Když jsme se znovu sešli, přišla i naše průvodkyně. Její výklad nebyl příliš poutavý. Navštívili jsme lemury, šelmy, mloky, dál jsme ještě byli u pelikánů, u dikobrazů a ještě u gaviálů. Jak jsem si tak všimla, tak ani mě, ale ani většinu ostatních lidí to moc nebavilo. Když se vrátím zpátky na průběh celé prohlídky tak musím říct, že byla velmi dlouhá, některým byla zima, někoho bolely nohy a někdo z celé prohlídky měl pouze fotky a žádné informace. Když jsme tedy konečně vyšli ze zoo, čekala nás zase cesta zpět na vlak, zase jsme šli po úzkých chodnících a zase jsme šli přes blátivý park a přes ty nezajímavé mosty. Když jsme konečně dorazili k vlaku, zjistili jsme, že vlak jede až za půl hodiny, ale zase byl úplně prázdný, takže si každý mohl sednout.
